Představení

Malování – to mě už v osmi letech zajímalo ze všeho nejvíc. Miloval jsem smuteční obřady a bezelstně se těšil na každý pohřeb jakéhokoli plzeňského měš­ťana. Celý obřad mě velmi dojímal, i když řečem pana faráře nad rakví jsem moc nerozuměl. Vždycky jsem strašně toužil utěšit pozůstalé. Když se dlouho žádný pohřeb nekonal, našel jsem si přejetou kočku nebo zmrzlou vránu a vystrojil jsem jí slavnou poslední cestu.

Rodiče i strýc si tehdy mysleli, že nejsem normální. Takže není divu, že sem svou malířskou dráhu začal vyobrazením  po­hřbu. Byl to olej na plátně a připadalo mi, že se obraz povedl. Za rakví kráčelo mnoho plačících žen a dětí a já stál u hřbitovní zdi a hrál na křídlovku. Maminka mě za můj výtvor pohladila po hlavě a za několik dní mi přinesla knihu s repro­dukcemi slavných malířů, které jsem během několika měsíců obkreslil.

Proti větru, První polibek - to jsou názvy obrazů Karla Gotta. Zpěvák zachycuje na olejomalbách své pocity: "Večer se posadím před plátno a do příštího rána vykouzlí mé ruce obraz. Ano, maluji problémy, které tíží mou duši. Obrazy jsou zrcadlem mého charakteru," říká Karel Gott a vypráví, co chtěl svými obrazy znázornit. A umělecký psycholog Dr. Martin Schuster se vyjadřuje k pěti malbám - aniž by věděl, že jejich autorem je Karel Gott.

Obrazy Karla Gotta patří v rámci tvorby malujících zpěváků či herců k těm povedenějším. Jsou řemeslně vcelku zvládnuté, působí upřímně a nesnaží se o velká gesta. Na druhou stranu jsou početným publikem a bohužel některými galeristy mylně posouvány do proudu aktuálního umění. To škodí jak Karlu Gottovi, tak i dobrému vkusu.